Střevní mikrobiom
Co je vůbec ten střevní mikrobiom o kterém se teď tak často mluví a jak o něj pečovat, aby byla naše imunita silná a naše tělo se těšilo pevnému zdraví?
Co je střevní mikrobiom?
„Mikrobiom, to je zhruba 1,5 kg vážících 350 trilionů mikrobiálních buněk žijících v našem zažívacím traktu. Téměř všechny bakterie se soustřeďují v tlustém střevě, kde se živí nestrávenými zbytky potravy, tedy jejich hlavním zdrojem příjmu je vláknina. Tyto bakterie patří do různých rodů, které se dále dělí na nespočet kmenů, a významně se podílejí na našem zdravotním stavu, protože zasahují do řady imunitních funkcí. Údajně se jedná o přibližně 400–500 různých kmenů, jejichž složení je velice dynamické a mění se vlivem výživy, stresu, doby strávené spánkem, přítomnosti domácích mazlíčků nebo našim způsobem života (pohybem..)
Vědci zjistili, že 70-80% imunity se nachází právě ve střevech a také produkce serotoninu je právě z 90% zastoupena ve střevech. Špatně osídlené střevo je zodpovědné za obezitu, deprese a nemoci. A to už jsou pádné důvody, proč bychom si měli naše střeva hýčkat nemyslíte
Když se naše bakterie ve střevech mají dobře, máme se také dobře, protože nám hlady neničí ochrannou vrstvu tlustého střeva, ale živí se tím, co je pro ně přirozené. Odmění se nám za to lepší imunitou, náladou a třeba i rychlejším a udržitelným hubnutím. Složení mikrobiomu ničí také antibiotika.
Co tedy dělat, když už musíme antibiotika užívat, abychom snížili jejich negativní účinky? Odpovědí jsou probiotika(přátelské bakterie), probiotika (potrava pro bakterie) a synbiotika (probiotika+probiotika)!“
Zdroj: Prostreno.cz , Autor: Shutterstock
Jak už bolo řečeno, o naše střeva, tedy bakterie v nich, se musíme starat, tedy správně je živit.
Pestrá strava je základ. Každý druh bakterií má rád něco jiného, proto bychom měli zajistit, aby naše strava byla pestrá, což se řekne velmi lehce a jednoduché to i je, avšak tato uspěchaná doba plná fast foodů nám moc nenahrává.
Já mám pro vás zde pár tipů, jak svá střeva dobře nakrmit 😊
Konzumujte:
„1. Zakysané mléčné výrobky:
Jogurty, kyšky, kefíry, acidofilní mléka… Vyplatí se fermentovat i v domácích podmínkách, výhodné
z hlediska spektra obsažených kultur je např. tibetská houba.
2.Kvašená zelenina (pickles):
Snadno (a levně) ji vyrobíte v domácích podmínkách, což je shodou okolností i nejvýhodnější zdroj. Většina kvašené zeleniny v prodejní síti je konzervována (disiřičitanem draselným, sorbanem draselným, octem, pasterizací…) – takto upravený produkt neobsahuje živé mléčné kultury, navíc přítomné konzervanty mají destrukční účinek na střevní mikrobiotu. Není nezbytně nutné v oblasti zeleniny jíst jen pickles, její přebytek může způsobovat nadýmání a plynatost, důležitá je její pravidelná přítomnost v jídelníčku.
3.Kváskové pečivo:
Je zásadní rozdíl mezi použitím:
A) Kvasnic (droždí), které je tvořeno monokulturou a z této pozice potravina ve střevě neprodukuje tolik mastných kyselin s krátkým řetězcem,
B) Kvásku, který zastupuje celou řadu mikroorganismů, vyznačuje se tak vyšším baktericidním účinkem (kváskové pečivo se pyšní delší trvanlivostí a menší náchylností ke vzniku plísní). Ideální je nahradit ve stravě veškeré pečivo kváskovým, na chování střevní mikrobioty má zásadní vliv.
4.Asijské speciality:
Tempeh, miso pasty, natto, sójové omáčky.
V těchto případech způsobuje fermentace: – rozklad mnoha antinutričních látek (čímž dochází k lepší stravitelnosti potraviny), – velmi důkladnou fermentaci všech makroživin, – produkci vysokého množství SCFA nezbytných pro imunitu.
Tady pozor – není účelem jíst pouze a jenom fermentované potraviny, ale mít je jako nedílnou součást každodenní stravy. Tyto potraviny je často vhodnější tepelně neupravovat, protože dochází k likvidaci enzymů probiotických kultur a následně se snižuje i produkce a aktivita kyseliny mléčné v organismu. Pokud už je upravíte, nestane se žádná tragédie, pořád budou disponovat spektrem výhod se zásadním přínosem pro mikrobiotu ve střevech.
5.Výživu střevního biomu můžeme v praxi výrazně podpořit pravidelným používání silných vývarů, platí to především pro: – Masokostní zdroje – z těchto se při dlouhé tepelné úpravě uvolňuje do vody velké množství minerálů a bílkovin, vždy ve velmi dobře využitelné (= stravitelné) formě.“
Zdroj: Kurzy ATAC
6.Ovoce a zelenina:
Různé druhy ovoce a zeleniny, preferujte lokálnost potravin. Ovoce a zelenina denně ideálně 0,4-0,5 kg
7.Celozrnné pečivo, ideálně kváskové
Recept jak na něj, najdete na mých webových stránkách v sekci články
8.Obiloviny a luštěniny
9.Kvalitní probiotika a probiotika
Bohužel se nacházíme v době suplementace, jak tuto dobu nazývám já. Ne každý je schopen zajistit dostatek všech makro i mikro složek, půda je podvyživená, plody se trhají nedozrálé a tím pádem neobsahují spektrum vitamínů a minerálů, jaké by měly obsahovat, když dozraje na rostlině.
Proto máme možnost suplementace a tělu dodat, co je třeba.
Probiotika by měla být kvalitní a ošetřena tak, aby je kyseliny a šťávy v žaludku nezničily.
Jak poznáme. Jestli jsou naše střeva v harmonii?
Četnost naší stolice. Ideálně 1-2 denně. Jestli máme zácpu, nebo průjem, je něco špatně.
Uvědomit si, jestli je naše strava pestrá s dostatkem ovoce a zeleniny.
Jak často jsem užíval/la nebo užívám antibiotika.
Jestli trpím nějakým ekzémem nebo dermatitidou.
Jak často jsem nemocný.
Jestli trpím únavou.
Mám diagnostikovanou nějakou nemoc střev? Zánět, Crohnova choroba, Ulcerózní kolitida aj.
Intolerance na laktózu.
Je toho opravdu mnoho….nebudu vypisovat vše.
JAK ZJISTIT, ZDA JSOU MÁ STŘEVA V POŘÁDKU?
Analýzou střevního mikrobiomu z pohodlí domova. K zakoupení u mě.
-analýza vyhodnotí poměry důležitých druhů bakterií, na kolik % vaše střeva pracují a biologický věk střev
-zároveň dostanete doporučení jakou stravu poměry vylepšit a jaká probiotika užívat
Ráda Vám poradím i s výběrem vhodných probiotik a probiotik, dle vašeho zdravotního stavu, nebo jen jako prevenci na posílení imunity.