Dříve jsem si myslela, že když bude mít člověk správně nastavený jídelníček, je schopný vše potřebné (vitamíny, minerály aj.) zajistit stravou. Pak jsem ale začala pátrat hlouběji a zjistila jsem, že ve skutečnosti tomu tak není.
✅Půda, na které se se pěstuje, je totiž podvyživená. Je deficitní na několik minerálů. Hnojením se jich do půdy přidává jen zlomek. Zato chemie, se používá hojně 😢
✅Další problém je, že se plody trhají nezralé, počítá se s tím, že dozrají cestou k nám (do supermarketů). Pokud, ale plod nedozraje na rostlině, neobsahuje plné spektrum látek, které by obsahovat měl. Tudíž vzniká opět deficit.
✅Nezralé plody se ošetřují chemií, aby cestu k nám „přežily“ (plísně a změny teplot).
Dále přijde na řadu skladování, ne vždy, ve vhodných podmínkách.
Pak si nějakou chvíli zboží poleží na pultech v supermarketu a v momentě, kdy se objeví u nás na talíři, obsahuje 40 % toho, co by obsahovat mělo.
✅Jako největší problém však vnímám, že naše populace dostatečně nekonzumuje ovoce, zeleninu a celkově rostlinnou stravu, která je právě velmi bohatá na vlákninu, vitamíny, minerály, antioxidanty a jiné účinné látky.
Tím zde neříkám, abychom nejedli ovoce a zeleninu a místo toho zobali pilule 😊
Spíše tím chci upozornit a zdůraznit důležitost a dbání na kvalitu, lokálnost a sezónnost ovoce a zeleniny.
Probiotika a prebiotika:
Bohužel patří naše republika na první příčky v žebříčku „nepojídačů“ vlákniny. Rozpustnou vlákninou se živí naše přátelské bakterie ve střevech a tím, že ji nekonzumujeme nám vzniká nerovnováha ve střevech, která je posílena nadměrnou konzumací antibiotik. To vede ke spoustě zdravotních problémů. V tomto nám, ale mohou pomoci kvalitní probiotika a prebiotika. Samozřejmě na prvním místě je a bude, pestrá a vyvážená strava.
Omega 3:
Z hlediska správné výživy je vhodné udržovat správný poměr omega-3 a omega-6.
Udává se 1:3-5 (omega 3: omega 6). Vzhledem k tomu, že omega 6 jsou zastoupené velmi hojně, je to celkem výzva docílit takového poměru pouze ze stravy.
Konzumace omega 3 má spoustu výhod, připomeňme si alespoň některé:
- mají významné protizánětlivé účinky – slouží při podpůrné léčbě některých onemocnění (revmatoidní artritida, Crohnova nemoc, záněty cév, lupénka).
- podporují imunitní systém
- ovlivňují metabolismus LDL cholesterolu („zlý“ cholesterol) a hladinu triglyceridů, snižují riziko tvorby krevních sraženin a kornatění tepen (ateroskleróza)
- ovlivňují snížení krevního tlaku
- mají schopnost zpomalovat koagulaci krve, která může vést až ke vzniku krevních sraženin a mrtvici
- snížení rizika určitých typů rakoviny
- správný vývoj plodu během těhotenství
- zdraví kloubů a také zlepšení nálady
- omega 3 mohou mít vliv na projevy bolesti, nevolnost a jiné problémy spojené s menstruací
- pomáhají udržovat správné funkce nervové soustavy – vliv na některá neurologická onemocnění (roztroušená skleróza)
Jaké jsou příznaky nedostatku Omega 3?
V případě, že trpíte nedostatkem Omega 3 nebo naopak nadbytkem Omega 6, se u Vás mohou objevit následující příznaky:
Únava a deprese, špatná paměť, suchá pokožka, problémy se srdcem, vysoký krevní tlak a vazokonstrikce, vyšší náchylnost k infekci, kožní problémy atd. (více článek o zánětu)
Zdroje Omega-3:
Živočišného původu:
Nejúčinnější jsou EPA (kyselina eikosapentaenová) a DHA (kyselina dokosahexaenová), které se hojně nacházejí v rybách chladných vod, například v lososech, makrelách, pstruzích a tuňácích. Dále pak v sardinkách, vejcích, oleji z tresčích jater, v kaviáru, ústřicích.
Rostlinného původu:
ALA (kyselina alfa-linolenová ) – nejvíce zastoupená v lněných, konopných a chia semínkách a olejích z nich. Ale i ve vlašských oříšcích.
Kdo nemá rád ryby, velmi doporučuji suplementaci kvalitních Omega 3. My je suplementujeme i když ryby jíme.
Vitamin D, E, C:
Určitě doporučuji doplňovat vitamin D v zimních měsících a kdy nesvítí moc slunce, nebo pokud vám zjistí deficit tohoto vitamínu z krve. Ovlivňuje imunitní systém.
Také je vhodné doplňovat vitamín E a C, jsou to antioxidanty, které mají za úkol likvidovat (= neutralizovat, zhášet) tzv. volné radikály. Pokud existuje těchto látek příliš mnoho, vzniká tzv. oxidační stres (je způsoben např. kouřem, smogem, UV a RTG zářením, stresem, zvýšenou spotřebou kyslíku při cvičení a mnoha dalšími faktory). Takto vzniklé volné radikály napadají v největší míře náš genetický materiál (DNA) a vznikají různé mutace, poruchy, nemoci.
Antioxidanty jsou obsažené i v ovoci a zelenině, ale ne všichni zvládnou nebo mohou jíst potřebné množství. Proto nám může pomoci suplementace.
Antioxidačním látkám se připisuje široká řada zajímavých účinků – poukazuje se např. na zjištění, že mohou snížit riziko propuknutí více než 80 % nemocí – rakoviny, srdečních problémů, zánětů, mohou zpomalovat procesy stárnutí a mnoho jiných.
Některé minerály – zinek, selen, hořčík, železo, jód
Minerály si stejně jako vitamíny naše tělo nedokáže vytvořit, proto je musíme přijímat stravou.
Selen
Působí jako velmi silný antioxidant (je součástí důležitého antioxidačního enzymu), s čímž souvisí jeho vazba na funkci imunitního systému (= nedostatek selenu ve stravě oslabuje imunitní systém).
Je nutný pro správný růst a plodnost.
Obsah selenu v potravinách je velmi proměnlivý a závisí na množství selenu v půdě.
Mezi nejbohatší zdroje selenu patří para ořechy, houby, mořské plody, maso, vnitřnosti, sýry, celá zrna obilovin.
Hořčík
Populace obecně trpí jeho nedostatkem z důvodu jeho nízkého příjmu nebo přebytku vápníku, který v takových situacích potlačuje metabolismus hořčíku.
Hořčík se účastní tvorby energie, hraje důležitou roli při nervových funkcích a svalové relaxaci, je důležitým prvkem při tvorbě kostí a zubů. Společně s vápníkem (je jeho antagonistou = protihráčem) a draslíkem reguluje srdeční rytmus a krevní srážlivost a pomáhá při tvorbě a využití inzulínu.
Pravidelný a přiměřený příjem hořčíku může pomáhat v prevenci cukrovky 2. typu (tj. nezávislé na podávání inzulínu).
Dobrým zdrojem hořčíku jsou celá zrna, luštěniny, ořechy, pivovarské kvasnice, tmavě zelená listová zelenina, kakao, čokoláda, z živočišných zdrojů někteří zástupci mořské fauny (korýši, měkkýši).
Železo
Při nedostatku železa se tvoří méně červeného krevního barviva a vzniká tzv. anémie = chudokrevnost. Ztráty železa jsou u žen vyšší při menstruaci. Vyšší spotřebu mají i sportovci
z důvodu vysokého stupně okysličování. Nejvíce železa, téměř polovinu denní dávky, získáme konzumací masa a vnitřností. Vegani a vegetariáni tedy pozor.
Z rostlinných produktů jsou významným zdrojem železa fazole, čočka, meruňky, švestky,
oříšky a mandle. Dostatečný přísun železa umocníme i užíváním vitamínu C.
Jód
Jeho nedostatkem trpí téměř 2 miliardy lidí na celém světě. Jód má v našem těle pouze jednu jedinou funkci – je životně důležitý pro štítnou žlázu.
Nejbohatším zdrojem jódu jsou mořští živočichové, z rostlinných zdrojů pak např. mořské řasy. Vnitrozemské populace mají obecně nedostatek tohoto prvku ve stravě, z dostupných potravin z našich zeměpisných šířek bohatých na jód jmenujme např. arónii.
Zinek
Ochraňuje zrak, zvyšuje imunitu a chrání před volnými radikály.
Používá se při akné, oslabeném imunitním systému, při benigní hyperplazii prostaty, prostatitidě (zánětu prostaty) nebo syndromu rezistence na inzulin.
Dobrým zdrojem zinku jsou vejce, maso, ústřice, mořské plody a pšeničné klíčky.
Statistiky uvádějí, že zinek je společně se selenem a hořčíkem jedním z nejvíce
nedostatkových prvků u české populace – jeho suplementace by o to více měla nabývat na významu.
Vhodné jsou doplňky s obsahem zinku ve formě glukonátu, glukonátu-glycinu či acetátu.
Jako samoplátce si můžete nechat zjistit hodnoty minerálů a vitamínu z krve. Lze i v rámci prevence u svého ošetřujícího doktora.
Určitě se vyplatí sledovat kvalitu suplementů. Než se rozhodneme koupit. Kvalitní jsou přírodní vitamíny a minerály.
V PŘÍPADĚ ZÁJMU MOHU KVALITNÍ SUPLEMENTACI DOPORUČIT.